Na foniatrii

2.2. ORL vyšetření

Vyšetření dutiny ústní

K vyšetření používá lékař čelní reflektor. Pacient otevře ústa, lékař stlačí jazyk směrem dolů dřevěnou či kovovou špátlí. Většinou řekne pacientovi, aby řekl „eee“. Díky světlu lékař dobře vidí celou ústní dutinu, zuby, dáseň, jazyk a krční mandle. Lékař také kontroluje uzliny na krku.
 
 
Vyšetření nosu a nosohltanu:

Lékař používá nosní zrcadlo, kterým mírně rozvírá nosní dírky, aby mohl vidět struktury nosu. K podrobnějšímu vyšetření lze použít fibroskop – tenký ohebný přístroj, který lékař pomalu zasouvá do dutiny nosní. Tak si může prohlédnout nosohltan, ve kterém leží nosní mandle. Z nosohltanu vedou do středního ucha Eustachovy trubice.
Vyšetření hrtanu:

Hrtan je část krku, ve které jsou umístěné hlasivky. Do hrtanu není vidět při pohledu do krku pomocí špátle. K vyšetření hrtanu se dříve používalo kulaté zrcátko, dnes se používá laryngoskop se zvětšovací optikou. Pacient vyplázne jazyk. Špičku jazyka lékař zakryje gázou, uchopí ji levou rukou a mírně povytáhne jazyk ven. Vyzve pacienta, aby řekl „eeee“. Pravou rukou vloží rovně do dutiny ústní laryngoskop, pomocí kterého snímá obraz uvnitř. Lékař tak vidí všechny struktury hrtanu, včetně hlasivek.
 
 
 
Vyšetření ucha:

K vyšetření ucha používá lékař ušní zrcátko, aby si prohlédl zvukovod a bubínek. Aby lépe viděl, může použít zvětšovací mikroskop. Často je zvukovod zanesený hnědým mazem. Odstraníme ho ušními štětičkami nebo výplachem. K výplachu se používá větší injekční stříkačka bez jehly naplněná vlažnou vodou nebo ušní sprcha. Proudící voda vyplachuje nečistoty a ušní maz.